Víkendový přechod části hřebene Nízkých Tater

Vichr, mlha, sněžná děla, to vše na nás čekalo v Nízkých Tatrách. Ráno azuro a krásná předpověď - lehký vánek a 2°C. Pánové meteorologové se krapet sekli, ale ani těžké podmínky nás nezastavily.

Výstup na Chopok

Přijíždíme do Liptovského Mikuláše v 8 ráno. Výhledy na Roháče i Nízké Tatry jsou dechberoucí. Azuro, pocukrované kopečky, sluníčko, prostě značka ideál. Tlačíme se do busu s lyžaři, dnes je zahájení lyžařské sezóny. Vystupujeme v Jasné a vyrážíme směr Chopok.

Kocháme se výhledy a fotíme. Začíná docela foukat a my už se těšíme na horký čaj a polévku. Dáváme krátkou pauzu na Lukové a před námi je sjezdovka plná lyžařů. Ze začátku jdeme klasickým traverzem, ale posléze se ukáže jako nejlepší jít strmě po boku sjezdovky, přímo pod sněžnými děly. Ten krátký úsek se stává docela výživným. Boříme se, snažím se jít ve stopách kluků. Od sněžných děl jsem orosená a začínám namrzat, sem tam mě ještě ohodí nějaký lyžař.

Kochám se výhledem na Ďumbier a už jen pár kroků a jsem na Chopku.

Cesta na Ďurkovou

Dlouho se nezdržujeme, dáváme si jen horký čaj, chata praská ve švech a ve frontě bychom čekali snad hodinu. Náš plán je dorazit ještě za světla na Ďurkovou. Míjíme Dereše a fotíme poslední výhledy. Žene se velká oblačnost a vítr dosahuje snad 70km/hod.

Rychle se fotíme na vrcholu Poľany a je nám jasné, že mobily už jen tak nevytáhneme.

Čekají nás náročné výstupy na Kotliskou a Chabenec. Vítr mi rve hůlky z rukou, je to boj. Místy dva kroky vpřed, krok vzad. Chvalořečím svou výbavu, I přes pocitovku -12°C jsem v teple.

Ještě za světla v 16hod přicházíme k Ďurkové. Hrneme se dovnitř jako velká voda a tři chataři nám hned udílejí instrukce.

Zjišťujeme, že jsme tady sami, sušíme si svršky u krbu, objednaváme večeři a čajík s rumem.

2. den - sestup do Liptovské Lužné

Ráno vstáváme v 6:30, balíme spacáky a objednáváme si královskou snídani - vaječinu s párkem.

Stihneme udělat ještě pár fotek a už se opět zatahuje a zvedá se vítr.

Loučíme se a děkujeme, chataři byli skvělí a jídlo vynikající. Pokračujeme v cestě ve stejném duchu jako předešlý den. Mlha a vichr jsou našimi průvodci. Míjíme sedlo Zámotskej hoľe a konečně před sedlem Latiborskej hoľe potkaváme první turisty jdoucí z Magurky. Navzájem se fotíme.

Teď už nás čeká jen sestup do Liptovské Lužné, bus do Ružomberoku a vlak do Liptovského Mikuláše. Opět suprové dobrodružství s úžasnými zážitky a skvělými parťáky.